Vhodné produkty při užívání ATB:

Optimalizace střevního zažívání

Vstup do katalogu produktů klikněte zde:

Objednávka produktů zde+vstup do Corál Club

 

Coral Probiotic Podpora imunity a dobrého trávení. Optimalizace střevní mikroflóry.

Coral Mine

Mega acidophilus
Zabraňuje přemnožení patogenních bakterií, způsobující střevní potíže – průjmy, zejména po léčbě antibiotiky, pro zdravou funkci střev, podporuje správné trávení, přirozenou stolici.

Šestnáctého června 2013 odvysílala Česká televize příspěvek s názvem Olomoučtí vědci "krmí" bakterie stříbrem, posilují tím účinek antibiotik. Podle něj se badatelům z Hané podařilo zesílit účinek antibiotik, a to "docela netradičně". Do léků přidali nanočástice stříbra. Antibiotika  pak začala působit i na bakterie, které doposud odolávaly. Podle vědců je to jedna z možností, jak léky, proti kterým jsou bakterie už zcela odolné, znovu odolné, znovu takzvaně "vrátit do hry".

Kdyby se na tuto reportáž díval Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim, řečený Paracelsus, roku 1538, když vrcholil jeho pobyt v Moravském Krumlově, nebo Oswald Crollius, jehož práci o signaturách financovali na konci 16. století Rožmberkové na Českém  Krumlově, určitě by se při zprávě o objevu olomouckých  vědců usmívali, protože jako zkušení alchymisté dobře znali účinky stříbra v mnoha jeho jeho podobách.

Možná  by je při tom napadlo, jak úžasnou cestu musela vykonat západní medicína v posledních staletích, aby se mohla vrátit zpátky tam, odkud vzešla.

V České republice se ovšem spotřebovala antibiotik bohužel nezvyšovala jen do osmdesátých let, jak uváděla televizní reportáž. Podle vyjádření Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SUKL) prudce vzrostla  především v letech devadesátých a dodnes nemá tendenci klesat. Podle statistik je konzumace antibiotik v naší zemi skutečně obrovská a dosahuje hodně přes sto tun ročně, což je více než deset gramů antibiotických přípravků na obyvatele za rok. Například jen v roce 2010 bylo v humánní a veterinární medicíně aplikováno celkem téměř 135 tun antibiotik.

Nehledě na samotné působení syntetických antibiotik a na jejich vedlejší účinky to s sebou nese i jeden velice nepříznivý jev, zmíněný v uvedeném příspěvku. Jmenuje se antibiotická rezistence.

Z knihy: Svět přírodních antibiotik Josef Jonáš Jiří Kuchař

Antibiotika s rozmyslem

Asi jen těžko bychom mezi sebou hledali člověka, který nikdy neužíval antibiotika. Dříve byly tyto léky považovány za zázrak, který vyléčí vše, ale dnes už víme, že je to s nimi trochu složitější.

 

Proč používat antibiotika s rozmyslem?

Antibiotika mají kromě pozitivních účinků i účinky negativní. Je to věc známá, v literatuře popsaná, ale příliš se o ní nemluví. V první řadě mohou mít negativní vliv na játra a ledviny, působí také jako neurotoxiny a negativně ovlivňují krvetvorbu. Paradoxní je, že antibiotika potlačují imunitu. Znamená to, že ve chvíli, kdy dojde k nějaké nákaze a kdy je třeba, aby imunita fungovala co nejlépe, „pomůžeme“ imunitě tím, že ji potlačíme. Nepříjemné je i to, že antibiotika nezabíjejí pouze bakterie, které nám škodí. Zabíjejí i ty, které nám pomáhají.

Nebezpečí rezistence

Rezistence znamená přizpůsobení se. Tuto schopnost mají všechny živé organismy. Vždyť i o člověku se říká, že si zvykne na všechno. Bakterie se antibiotikům přizpůsobily velmi rychle. V roce 1940 byl penicilin poprvé použit k léčbě a již v roce 1945 byla nahlášena rezistence bakterie Staphylococcus aureus. V roce 1946 bylo rezistentních čtrnáct procent kmenů, v roce 1950 už více než padesát procent kmenů. Bohužel, po válce se antibiotika začala masově užívat s nadšením, že lidstvo našlo všelék na veškeré nemoci. Bakterie se brání působení antibiotik různými způsoby – například zamezí vstupu antibiotika do buňky nebo zneutralizuje antibiotikum pomocí enzymů. Nebo bakterie změní stavbu své buněčné stěny, aby antibiotikum nemohlo působit. Pokud antibiotikum ničí nějaký enzym, vytvoří bakterie nový, na který už lék nepůsobí. Je třeba zdůraznit, že rezistentní bakterie většinou antibiotika neničí, pouze se přizpůsobí životu v prostředí, které je jimi prosycené.

Dostanou se všude

Většina antibiotik, která se používají, se z devadesáti procent vylučují z těla v aktivní formě a jsou zároveň také rozpustná ve vodě, čímž dochází k velkému znečištění odpadních vod. Protože se těžko rozpadají, znečisťují se dále i spodní vody, antibiotika se objevují v půdě. V humánní medicíně se celosvětově spotřebují stovky tun antibiotik ročně. Další stovky tun se spotřebují ve velkochovech zvířat. Ještě nedávno se antibiotika používala jako součást krmiva, protože po nich zvířata lépe přibývala na váze. To je již v zemích Evropské unie zakázané, ale například v USA je to běžná praxe. Antibiotika se používají také k léčbě včel, při chovu ryb, a dokonce i v rostlinné výrobě. Prosycenost prostředí těmito látkami tedy každým rokem stoupá. Antibiotika tedy do organismu nepřijímáme jen ve formě léků, ale také jako součást běžné potravy, která je antibiotiky kontaminovaná.

Odolnost roste

Tím, že se antibiotika dostanou prakticky všude, se zároveň zhoršuje i problém rezistence. Bakterie si navíc vytvářejí odolnost i proti čisticím prostředkům s antibakteriálními účinky. Původně se tyto čisticí prostředky používaly pouze v nemocnicích, kde plnily svůj účel. Vlivem reklamního průmyslu se začaly používat i v domácnostech. Tím se však v domácnostech a dalších místech mění zastoupení bakteriálních druhů, dezinfekce přestávají dezinfikovat a najednou nemáme vhodné dezinfekce pro místa, kde je to opravdu potřeba. Z uvedených faktů vyplývá, že čím horší životní prostředí a čím větší množství toxinů, tím odolnější bakterie.

Geny rezistence

Změny, kterými se bakterie brání proti antibiotikům, se promítnou do jejich genetického kódu. Tyto geny rezistence mají i nepatogenní bakterie, žijící např. na lidských sliznicích. Bohužel, bakterie si tyto geny dokážou předávat. Může se tedy stát, že se člověk nakazí nějakými patogenními bakteriemi a vlastní neškodné bakterie předají těmto vetřelcům geny rezistence, které si tělo vytvořilo, když člověk v minulosti bral antibiotika. Tím v člověku vznikne superinfekce, na kterou antibiotika nepůsobí. To nás může ohrozit na životě např. při operaci nebo při úrazu. Geny rezistence se předávají i vzájemně mezi zvířaty a lidmi, mohou se předávat také potravinami. V USA byly popsány případy farmářů s infekcemi, na něž nepůsobila antibiotika. Nejprve si lékaři mysleli, že jde o tzv. nemocniční nákazu, ale ukázalo se, že si farmáři přinesli geny rezistence ze své farmy od zvířat, kterým přidávali antibiotika do krmení, aby lépe rostla.

Nová antibiotika?

Najít nová antibiotika je stále těžší. Zřejmě byl vyčerpán jejich přirozený zdroj, jímž jsou různé půdní bakterie. Již dlouho nebyla nalezena žádná bakterie, která by produkovala nový typ antibiotika. Hledat antibiotika mezi umělými chemickými molekulami je rovněž velmi těžké, protože jich musí být vyrobeno a vyzkoušeno ohromné množství, než se objeví něco slibného. Tento vývoj je navíc velmi drahý a farmaceutické firmy proto velký zájem na hledání nových typů antibiotik nemají. Je tedy těžké odhadnout, kudy se bude další vývoj ubírat. Jedna věc je ale jasná už teď. Jak již bylo řečeno, antibiotika jsou bojové látky. K jejich užívání je tedy nutné přistupovat velmi zodpovědně a brát je jako léky, které jsou určené k řešení skutečně vážných problémů.

Autorka: Mgr. Marie Vilánková

Autorka článku Mgr. Marie Vilánková má více než dvanáctileté zkušenosti s metodou kontrolované a řízené detoxikace CIC.

K detoxikaci zátěže antibiotiky používáme preparát Joalis ATB. Slouží nejenom k odstranění toxických a imunologických vlivů, které antibiotika mají, ale i k odstranění rezistentních genů. Tím se snižuje riziko superinfekce, na kterou antibiotika nepůsobí a která může být i smrtelná. Preparát ATB vždy kombinujeme s preparátem MindDren.

Preparát ATB a Mindren Vám můžeme zaslat z Centra zdraví. Cena jednoho preparátu je 350Kč

Proč máme v těle tolik parazitů? Parazité jsou součástí přírody odjakživa. Proč parazité patří v dnešní době mezi jednu z častých příčin zdravotních potíží?  Jako detoxikační poradce pracuji již pět let a mé zkušenosti se shodují s lékařem  Robert S. Morse, který napsal knihu Zázračná detoxikace.

Pan Robert S. Morse se zmiňuje o antibiotikách a věta v jeho knize je skutečně pravdivá:

A v mnoha případech má užívání antibiotik za následek i smrt.

ukázka Z knihy Zázračná detoxikace

Je to již asi dva roky, kdy jsem měla možnost poznat paní, která užívala osm antibiotik za sebou na doporučení svého lékaře. Paní byla vyčerpaná, s totálně oslabenou imunitou, zemřela krátce po posledních antibiotikách. Bylo jí 47 let a měla stejně starého syna jako já.

 

 

Moje dcera dostala v roce a půl druhá antibiotika a tehdy to byla má poslední návštěva u lékaře. Bylo mi jasné, že tudy cesta nevede. A skutečně od té doby antibiotika nepoužíváme.

Nebo: